Kryl byl na indexu za totáče, byl i po něm. A ten zrzavý lump neměl ani tolik cti v těle, aby mu na pohřeb poslal kytku, natož aby tam šel.

Jak pravdivé i dnes :

Kdo nejde s námi, ten je rozvraceč,

kdo proti nám, je lump a břídil,

jde s námi špicl, špeh a donašeč,

konfident, informant a slídil.

Bývaly kdys i dnové, ano bývaly, bývali kdys i lvové, ano, také. Za těch dob lvích se i události odehrávaly, jakoby samosebou se děly a zásahů zběsilých netřeba.

Leč stalo se, že v běhu dějin a událostí sice dnové zůstaly, ale jejich běh se jaksi pohnul tu tam, tu onam, až došlo k tomu, že se dějin běh zacyklil a v podobách jen zdánlivě nových se opakovaly události již dávno proběhlé.

Zcela nenápadně, téměř kradmo, se tu i onde, posléze mnoze, mnozí naučili psát a někteří i číst. Dění to však probíhalo křivolace, dalo by se říct i pokřiveně, čímž došlo k úkazu divnému, kdy píšící plodili texty dosti odchylné od myšlenek, takto zdrojů těchto textů, aniž by rozdíl registrovali. Ani u čtení tomu nebylo jinak; namnoze se obraz slov i textů v mozku promítal tak nějak posunutě, pohnutě až nahnutě a tak píšící pisatel (tímto primární křivitel) se divil čitateli - sekundárnímu křiviteli (nezaměnit se jmenovatelem, který byl zaměstnán tu jmenováním, tu zase jmen uváděním), že jeho text co diamant průzračný pojmou nedokáže a čtení hovoří, neřku-li píše o záležitostech zhusta odchylných až zcela jiných a sekundární křivitel, který nejmenoval, setrvával v úžasu nad údivem primárního, v tu chvíli již většinou žhavého pisálka a běh názorů s kýženým souběhem doznal radikálního různoběhu, střety křížením nečinily výjimku.

A proto, jak jsem jen velmi stručně, z důvodu přídělového prostoru, naznačil, sebeúpornější snaha primáta i sekundáta nezaručuje pozitivně kladný běh události.

Ale jak bylo již mnohokráte dříve uvedeno, je třeba dbát aby se již jen tu a tam dělo to, co se děje a častěji se dělo to, co se neděje. Co jsem to vlastně....

Ještě hybatel a posunovatel, a mohlo by vše až kompletně kompletem komplementárným býti v množině dějů i nedějů byvších, současných nevyjímaje. Leč! Neb leč nikoli prvá, zdaleka však nikolivěk poslední odtroubena juž Tak huš, anebo kuš

Líbí se mě váš článek,hlavně to ,že hojně používáte slova "údajně a prý".To pak člověk nabude dojmu,že to tak opravdu bylo.

To je dobře že se Vám líbí. Ovšem, pokud byste si pročetl zdroje, možná byste o iluzi až přišel Jinak, ony události se skutečně, nikoli jen ,,prý", udály. Nakonec i to mám v závěru článku vč toho, že jsem čerpal i ze své paměti, neb jsem, a to již velice dlouho pamětníkem. A vskutku mnohého, a nejen uvádění písniček K.K. v rozhlase již v r. 66, v kterém jsem již dávno a dávno ,,netahal za sebou kačera"

Dvě poznámky .

1) Karel Kryl je neuchopitelná osoba. Jak už to bývá - kontraverzní génius.

2) Nikdy bych nevěřil, že se dožiji ... Jsem rád, že jsem se této doby dožil ...

.... kontroverzní? Naopak: jednoznačný!

Ta ikona Kryl jim musel být hodně nepříjemný. A zase: kdo nejde s námi, jde proti nám.

Akorát, že Kryl by šel vždy proti každému. On to jinak neuměl.

"Malá" retrospektiva pro oživení paměti a pročištění brýlí pro dnešní dny....! Velmi užitečný!