Ohrožená demokracie!

 Ano, velice. Ovšem čí, kým a proč.  Kdo se o demokracii tak obává? A co je příčinou oněch obav. Je třeba asi dobře naslouchat. A také komu, a proč. A vnímat. Souvislosti. A všechny!

 Tzv. tradiční parlamentní demokracie funguje. A nejen u nás.

 Ovšem poněkud drhne. A nejen u nás. A příčiny? Před těmi se asi zavírají oči, či se, raději, ,,obchází“. Nejsem politologem, ani nezávislým komentátorem. Tedy nezávislým, to jsem. Ač to leckomu vadí. Ale to je detail.

 Co mě vedlo k tomuto článečku. Např., m.j., co mám již dávno u sebe ,,shrnuté“, i toto:                        POLEMIKA: Proč je Babiš nebezpečím pro demokracii – Jiří Pehe – Novinky.cz .

Pročetl jsem si onu polemiku. A pozorně. A obavy pana Pehe chápu. Ovšem, jak moc jde jen o ,,nějakého“ Babiše? Nejde spíše o strach z čehosi jiného? Nakonec, strach je přirozeným projevem. Pudu. Tohoto: Sebezáchovy! Tedy, asi i  ,,nezávislého“ pana Pehe.

 Již velice dlouho, a nejen u nás, lidé zcela ztratili důvěru v ,,tradiční“ parlamentní strany. Kteréhokoli spektra. Lidé vnímají, že jejich ,,soutěž“ je především jen bojem o moc a její dělbu. V jejich zájmu, nikoli ve jménu těch, kterými se tak ohánějí. Tedy, ,,zájmem lidu“. Lidé se již nezajímají o nějaké levice, či pravice a jejich programy. A ani není divu. A tak, pokud se objeví nějaký ,,subjekt“, který na tuto ,,omáčku“ kašle, je ohrožením. Ovšem pro koho? Křik o nejasných směrech těch, či oněch uskupení, subjektů, jako u nás např. ANO, ale i person jako  M.Z., a nyní v USA i D.T., je musí děsit. Připravuje to ,,tradiční“ strany o jejich ,,tradiční“ voliče, ale i o ty tzv. ,,nerozhodné“. A jedinou obranou i zbraní proti nim se stává rétorika strachu, výhružek a dehonestace. Včetně vůči mnohým voličům! Čímž si oni ,,zapálení“ kritici ještě více podřezávají své, donedávna pro ně tak jisté větve. Nakonec, strašení pana Pitharta, že stát nemůže být jako firma, protože ve firmě můžete dostat i výpovědˇ, je více než směšné. Ano, byla taková doba. Ovšem za kom. Od vsazení do ,,ajnclíku“ až po ,,výkop za dráty“. Ovšem strašit jejím návratem je ubohé. A jinak. Stát, jako ,,akciovka, kde každý občan má svou akcii, a tu předá pro vytvoření ,,správní rady“ i většinově voleného ,,ředitele“, to mně nepřipadá nedemokratické. Spíše naopak. A že povinností oné rady i onoho ,,řídi" je vést a spravovat vše s péčí řádného hospodáře, neb tak jsou za to VŠEM ,,akcionářům“ zodpovědní, to by měla být stále samozřejmost. Stejně tak jako to, že pokud tak nečiní, budou vyměněni. Ne z vůle kohokoli. Ale opět toliko z vůle většiny ,,akcionářů. Nevím jak kdo, ale já bych to považoval za normální!

  Ovšem to vše výše mnou zmíněné, ,,obohacené“ o dění ve světě, a to dění se vším všudy, musí plodit strach. Strach ze změn. A jakákoli změna jistě může být i ohrožením. Ovšem i nadějí. Na změnu k něčemu lepšímu. Ovšem pro koho. Pro ty, co ze zoufalství jenom straší? A proč straší? Že nejsou schopni nabídnout to, co je očekáváno. Onu změnu i naději. K lepšímu! A to dodnes nebyli a zatím nejsou schopni! Takřka v ničem! A to platí, a nejen u nás! Windffouss

P.S.: komu se to nerýmuje, atˇ si pustí toto. A dobře poslouchá! Je tam vlastně všechno. Zase!  viz.: