Nejen stáří není pro sraby

O tom, co je velká láska kde kdo neví vůbec nic někde kousek dál je možná válka jenom kousek, malý kousek … (Buty- Demáček)  

Síť kolem celýho těla,
co tě vomotává na doživotí,
polovina mapy víš
potřeba je celá když,
tě to nutí nestát ale jít (Divokej Bill)

Jo jo. Vomotává. A nebyl tu jen nějakej Bill, či genius, anebo debil. A kdekoho vomotává matrice metrixu, a sítí sítí. A v hlavách leckterých se mele to. Někdy stejně snad jak v riti.  A mnozí ,,tvoří“. Leccos. Jak tchoři, když se z nor svých tchořích noří. A řičí, že je to kdes, ne-li až tam. A hóóóříííí! Sic dávno tomu, a ne až dnes. Však až dnes o tom štěká kdejakej čoklík. A možná diví se. Kolik stojí třeba jenom rohlík. A každej chtěl by. Alespoň nějakej ten kouzelnéj čudlík. Čudliky budliky.

Hrdinů virtuálních stejně jak v TýVý mluvicích hlav. A čím víc hlav, tím větší dav. A čím víc hlav se až davově  nad vším dáví. Mohou. Zatím. Dokud zadečky v teple sou a slouží jim. Když už ne rozum, tak aspoň to zdraví. Čímžto stále zdráv na těle i na duchu též zdravím. Windffouss

P.S.: To video není povzdech, ani stesk, ale toliko to, že život je i o poznání i prožití. Mnohého. A nejen v životě vlastním. V realitě, a nikoli ve virtuálním světě a v jeho bublinách. J.A.J.