Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dnes je 11. září. No a co.To bylo v roce 2001 taky

11. 09. 2017 9:36:58
Dnes je to již šestnáct let ode dne, kdy byl podniknut teroristický útok na WTC v New Yorku. Ve víru současnosti i toto, jako i mnohá jiná výročí i ,,výročí" a data, poněkud zapadlo. Ale přece. Bylo novou ,,OVERTUROU“!

Ano, bylo! Bylo předehrou k dalším dramatům na světové scéně na počátku nového století, počínajícího MM. Ale i pokračováním dramat století předchozího. A dne 11. září 2001 přišel děs. Nejen z toho, co se v tento den událo, ač to samo bylo velmi, velmi děsivé a velmi tragické. Ale děs i z toho, co se bude dít dál. Ano. Přišel strach. Ohromný! Z další války. Ze světové války. A nikdo nevěděl, jak se po této události zachovají američané. Jen se očekávalo, že odpoví. Velice pádně. Ale proti komu. A jak? A čím? Nejspíše to v ten den pravděpodobně ještě nevěděli ani oni sami. Ovšem rozvinutí dramat, a mnohých, na sebe nenechalo dlouho čekat. A pokračují. Dodnes. A jejich konce, či konců vůbec(?) nevidět. Středověk neskončil. Středověk trvá!

Byl jsem v těch dnech, u nás pěkného babího léta, za maminkou na pár dní v Praze. A v onen den jsem si dopřál jedno odpoledne na procházku, plnou vzpomínek. Na své dětství a mládí. Za cíl jsem si vybral nádherná Malostranská zákoutí. Zabloudil jsem i do znovu otevřené zrekonstruované Vrtbovské zahrady. Vystoupal jsem až na tamější ,,vyhlídku“ a kochal se nádherným pohledem na panoramata Prahy. Věděl jsem, že přímo v sousedství je americká ambasáda. Ale to mě nezajímalo. Až...
Na terase ambasády jsem postřehl pohyb. Více lidí. Vbíhali dovnitř objektu a zase vybíhali. Prudce gestikulovali i cosi vykřikovali. Zaznamenal jsem i velmi hlasité výkřiky: ,,SHIT“! Ale to jsem ještě netušil, co se děje. To jsem zjistil až dole u pokladny od personálu, který sledoval televizi. I mne opanoval děs. Strach. Veliký. Pochopil jsem hrůzu oněch okamžiků, ale i to, co může, a pravděpodobně i bude, v ,,nějaké“ podobě, následovat.
Ihned jsem se vrátil k mamince. Seděla u televize, plakala a stále mi opakovala. Jiří, ona bude válka. Konejšil jsem jí. Teprve pak mi byla schopná sdělit, že několikrát volala i moje paní, ptala se, kde jsem, moc se bála a chtěla, abych se hned vrátil domů. Naštěstí přišla má sestra, a tak jsem se nemusel o maminku obávat, aby nezůstala sama. A já hned vyrazil domů ke své rodině.
Tehdy se svět změnil. Opět. K horšímu. Ač vypadalo to, že snad již hůře nebude. Ale bylo. A dnes to víme, vidíme i poznáváme všichni. A v mnohém. J.A.J.

Autor: Jiří Jiroudek | pondělí 11.9.2017 9:36 | karma článku: 12.91 | přečteno: 357x

Další články blogera

Jiří Jiroudek

AŽ ! Aneb až i k písním listopadovým, ba i dále.

Až třikrát zahouká černej mercedes, a Fricek řekne Natašo, bylo to charašo, tak teprve to bude. Vopravdu céres. Nuž, stalo se. A vono se to hlo. Jen se to, tak trošku, vohlo.

3.11.2017 v 21:57 | Karma článku: 10.67 | Přečteno: 320 | Diskuse

Jiří Jiroudek

28. říjen 1918 byl, je a zůstane historickým datem!

Zemřela matka a do hrobu dána, siroty po ní zůstaly. Někteří pro ní i umírali, jiní ji zrazovali a na ní plivali! A kdo si ty plivance dnes zase cení? Skoro až jak komunisté! Když z onoho data udělali si jejich den znárodnění!

27.10.2017 v 23:51 | Karma článku: 12.21 | Přečteno: 234 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Hej páni konšelé!

Lidé prostě mají svou hlavu, své zkušenosti, svá přání a pocity. A moc se ovládat nenechají – díky bohu (V.K. jnr.)!

25.10.2017 v 22:55 | Karma článku: 19.61 | Přečteno: 540 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Copak volby, to je ,,brnkačka". Ale teprve pak, pak přijde to správný ,,maso"!

Nelze vyloučit ani až ,,sado-maso". Bičík a fci dominy bude jistě chtít třímat kde kdo. Ale atˇ tak, anebo tak, jen Bimbo nastaví jim latˇ. Batˇ.

20.10.2017 v 20:03 | Karma článku: 12.48 | Přečteno: 686 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Anička Svobodová

Miluji život a podle toho se chovám. Proč ne ?

Čím je člověk starší, tím víc a častěji rekapituluje svůj dosavadní život. A když si uvědomí, že nikdy neví, jak dlouho tady bude, začne si vážit i všedních dnů se spoustou malých radostí, které dřív kolem sebe nestihl vidět.

19.11.2017 v 11:34 | Karma článku: 12.41 | Přečteno: 287 | Diskuse

Jan Jílek

Stav smíření a stav rezignace

Umění je krása a také dřina. David dorazil na vteřinu přesně v 9:30, a netušil jsem, že odejde odpoledne. Probírali jsme scénář filmu od začátku do konce.

19.11.2017 v 1:39 | Karma článku: 14.17 | Přečteno: 430 | Diskuse

Jarmila Horáková

Jiný pohled na vodu

Voda, chemická sloučenina H2O se specifickými vlastnostmi. K dispozici máme vodu balenou, kohoutkovou, jeskynní, dešťovou, pramenitou. Co když je voda ještě něco jiného... ?

18.11.2017 v 13:02 | Karma článku: 10.18 | Přečteno: 269 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Ukradená revoluce

Předseda Studentské rady vysokých škol ve svém projevu z pódia na Albertově oceňuje mimo jiné i bojovníky proti totalitě v minulém režimu a vyzdvihuje jejich zásluhu na tom, že dnes můžeme žít v demokracii.

17.11.2017 v 16:19 | Karma článku: 37.72 | Přečteno: 1370 | Diskuse

Jan Jílek

Chtěl jsem být guitar man

17 listopad. Zažil jsem už dost sedmnáctých listopadů, abych mohl říci, jestli jsem, nebo nejsem rád, že jsem se jich dožil a prožil.

17.11.2017 v 2:15 | Karma článku: 14.32 | Přečteno: 278 | Diskuse
Počet článků 476 Celková karma 12.78 Průměrná čtenost 521

Jsem bezesporu svérázný, jedinečný a neopakovatelný originál a unikát. Samozřejmě, že svým způsobem, tak jako každý.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.