Česká beseda opět obohacena. O kosočtverylku!

  Netušili naši vlastenečtí obroditelé,  jak skvělé budou mít pokračovatele. Od besedy po ,,besedy“ v konotacích mnohých, spekter širokých, ba i figur i sestav nevídaných. Blogů nevyjímajíce,že. Inu tak. Česká beseda je tradiční český salónní řadový tanec pro čtyři páry. Generace šedesátých let devatenáctého století se dočkala nového českého národního tance. Stal se jím kontratanec ve formě čtverylky „ČESKÝ SALÓNNÍ TANEC BESEDA“. U jeho zrodu stál básník Jan Neruda, i další. Poprvé byla tančena 11. listopadu 1863 v Konviktě při společenském večeru tzv. Barákových besed. Zde tančili v ukázce i Smetana a Neruda. O dva měsíce později tančilo Českou besedu na Žofíně již 144 párů na plese Národní besedy (z Wikipedie).

  Bohatství národní. Veliké.Tance i kontratance. Doplněné velmi. Včetně kotrmelců. Starších i nových. Ba až salta i. Sem tam i nějaký ten prvek gymnastický, složitý převelice. Atˇ a la cukahara, či jiné. Též šplhy mnohé špicové natolik, že i bratr Šupčík, náš první vítěz olympijský, závidět by mohl. O Break Dance, Hip hopu, ále aj inných ani nemluvě.

 Provedení tanečků oněch pak od salonních (výrazu, že kavárenských, bych se vyhnul, by nevole aktérů některých nevyvolávali), až po masová. Jistě, že i propojení mnohá pak nelze potvrdit, ovšem ani vyvrátit. Aktˇjorů výběr kolosální. Od sólistů po squadry až i iks násobně Alexandrovce převyšující. Skoro svádí to mnohdy až ke srovnání s  provedeními spartakiádám se rovnající (tady ovšem též bacha, nostalgie může bejt taky prevít).

 Co muziky užívané se týče, též výběr nepřeberný. Od té komorní, až po končertýna těles rozměrů vskutku pyramidálních. Nástrojů též výběr od pikolek po basbarytonbombardon, též pak i od trianglu po tympány. Dtto pak i kytára fest znějící od akusticky jemných až po elektronické rockové, za podpory zesilovačů i reprobeden aj sestav nevýddaných, výkonů až temelínských. A ty rytmy? Vhodné od pro kroksunkrok decentní, přes hopsasá až po ducuduc. Ovšem i dodekafonie velmi, velmi výrazná. I mistr Hába by se diviti mohl. Velmi.

 Nuž, ,,lide“ náš bodrý, srdečný, spravedlivý, nestranný, vzdělaný, inteligentní ba až moudrý. Tancujmeš! Též blogujmeš! Besedujmeš! Argumentujmeš! Tvořmeš, skládejmeš, komponujmeš! Eš… Tadratá! Možno aj s Nerudou i, si říci: A hlauně, tancuj, tancuj, vykrůcaj, len si piecku, nezrůcaj! A bacha na dirigenty! Noty mnohých mnohé všeliké. A skladatelé? Inu, děvucho, synku…Takže ták. Windffouss

P.S.: to video dole, dokládá, že ani protestsongy nejsou nic nového - ,,ani nevěděla jakou má..."
 Třeba to někdo taky vocení.  Za odboj, či tak,že. Nebo ne?

    27.11.14                                                                                  George Anthony