Jak se to dělá a dělat se to má

 Snad každých dvacet až dvacet pět let, takřka peridocky, takřka, ne tak zcela tomu je až vždycky, se cosi mění, nebo taky láme, je často jedno, jak to nazýváme. Spíš o to jde, o čem to je, či bylo, neb nejednou to oči i uši  trochu zaslepilo. Těch dvacet, či až dvacepět let je dospění zas generace další, co snaží se vše změnit, či na to aspoň tlačí. Za nitky ovšem často tahali ti starší, a sem tam zas ta skutečnost i straší.

Listopadový písně naplno nám znějí

A interpreti různí různě nám je pějí.

V podání svém i dovolávání se jiných,

Atˇ kdys, či dnes byli, či jsou v lecčems pak stále činní.

A každý po svém, často pak k obrazu hlavně svému,

Pak ódu Svou nám pějí na tu tému.

Let pět a dvacet uběhlo, a mnohý fracek za tu dobu dospěl,

Ti, co dospělí dříve již byli,

Na hlavy své i jiných nasazují aureoly,

Jiným pak naopak zas sypají až popel.

Jak se co dělo a jak dělat se to mělo

Mnohá ze slov jako když střílý dělo

I jak tedˇ dál, jak se to vlastně dělá,

Hesla a slova, mnohá přímo ,,skvělá“.

Demokracie, právo, svoboda

Pro dobro,,Lidu“, nebo národa?

                          15.11.14                                               George Anthony