Sešli se dva. A jeden z nich tomu druhýmu povídá.,, Mám to vykoumaný! Počůvaj!“
A pokračoval, aby mu vysvětlil svůj plán.
,,Znám jednu, která dokáže až obdarovat. Dokonce i dárečkem. Zajdu za ní, a ona jistě i mně onen dáreček dá. No a já jej stejně rád předám svojí starý. A ani ona není lakomá, tak ho jistě předá i sousedovi. A ten ho zas jistě předá i svojí starý. A jí ten dáreček fakt obzvláštˇ hodně a upřímně přeju!“ A čert ví, proč ten druhej poté poněkud zbledl.
Po čase jeden specialita ve své ordinaci spokojeně pronesl.. ,,To nám ty hodnoty zase pěkně stoupaj. A koukám, že pár pacošů má stejnou adresu. Asi jeden panelák, či tak.“ Jen jeho sestřička se zdála trošku zaražená. Možná si vzpomněla, že nedávno nejen přijala, ale i realizovala pozvání na kafíčko u jednoho z obyvatelů téhož paneláčku.
Jojo. Cesty páně. Ono ne při každé rýmičce kape jenom z nosu. A jsou rýmičky, na které lze i ,,zkapat“. A pokud by kdokoli z tohoto ,,příběhu“, který byl inspirován jedním z až dřevních vtipů, neřku-li i současností, měl i trauma, nechtˇ se obrátí na příslušné specialisty. Autor článečku žádným z nich vážně není., ale není a nikdy nebyl ani jejich pacientem J.A.J.