28. říjen 1918 byl, je a zůstane historickým datem!
Osmadvacátý říjen je označován v kalendářích červeným písmem coby svátek a den pracovního klidu. Novodobé dějiny české státnosti se začaly psát právě v tento den roku 1918. Jak byl ale svátek po dobu své existence vnímán, oslavován a prožíván? Během 20. století zažila naše země několik režimů a každý z nich s 28. říjnem naložil po svém. Společně s ideologickými změnami se měnily nejen podoby oslav 28. října, ale i to, jak jejich průběh vnímala veřejnost.
Pro První republiku byl 28. říjen klíčovým svátkem, úzce svázaným s osobnostmi, které se podílely na vyhlášení nezávislého Československa a působily nadále v nejvyšších politických kruzích. Podobě a vyznění oslav proto politická reprezantace vzešlá z převratných událostí roku 1918 věnovala velkou pozornost, neboť pomáhaly legitimizovat její státotvorné snahy stejně jako její každodenní politickou akci. Přitom je nesporné, že okázalé oslavy vzniku Československa byly svým způsobem pro drtivou většinu obyvatel země samozřejmé a byly prožívány velmi upřímně. Také proto, že samostatné Československo znamenalo splněný sen o národním státě (jakkoliv bylo soužití jeho jednotlivých národností problematické).
Vznik republiky byl pak vnímán jako počátek skvělé nové éry, jako historický předěl mezi špatným a dobrým. Pompézní připomínání svátku také posilovalo společnou identitu obyvatel. V tento den se odbývala řada oficiálních aktů jako kladení věnců, udělování vysokých státních vyznamenání nebo třeba otevírání nových významných staveb - symbolická gesta, prováděná právě v tento významný den, pomáhala budovat étos nového československého státu. Nedílnou součástí tohoto étosu byl i obraz laskavého „tatíčka“ Masaryka, jehož osoba byla doslova „ztělesněním“ československé demokracie. Masaryk se za svého života všech oslav 28. října ve společnosti legionářů a sokolů účastnil a jeho přítomnost, stejně jako pomyslný „otcovský dohled“, který zosobňoval, byly jejich neodmyslitelnou součástí.
Po válce se oslavy 28. října nesly v duchu znovunabyté samostatnosti. Zároveň v tento den roku 1945 vešly ve známost dekrety prezidenta Beneše o znárodnění bank a klíčových průmyslových podniků. V následujících letech byl pro oslavy charakteristický především sentiment, který měl poukázat na kontinuitu První a Třetí Československé republiky.
Po tzv. „Vítězném únoru“ v roce 1948 získaly oslavy opět jiný ráz. Nový režim byl prezentován jako vyvrcholení vývoje, kterým republika od nabytí své samostatnosti prošla. Nicméně projevy vlastenectví, které se během oslav objevovaly, se neslučovaly s komunistickou ideologií a tak došlo k transformaci „Dne vzniku samostatného státu“ na „Den znárodnění“. Tento posun měl k připomínat Benešovo již zmíněné vyvlastnění velkých podniků. Svátek tedy dostal zcela jiný význam, ovšem i nyní měl být využit k posilování étosu nového režimu.
Nicméně konotace s původním významem svátku nevymizely a to se pochopitelně nezamlouvalo komunistickým funkcionářům, zvláště pak v dobách normalizace. Od roku 1975 se 28. říjen nepřipomínal raději vůbec.
Ze svátku se stal „pouze“ významný den. Na státní svátek byl 28. říjen znovu povýšen až při 70. výročí vzniku Československa v roce 1988. Komunističtí činitelé se však obávali provokací opozice, proto proběhla jakási informační kampaň, která jasně vymezovala pojetí oslav a současně měla zastrašit organizátory nevítaných protirežimních akcí. Několik dní předem bylo pro jistotu ještě zadrženo na 140 aktivistů. Ovšem i přes tato opatření opozice demonstrace svolala, což znamenalo další represe, zatýkání a šikanování státními úřady. Stejný scénář se opakoval i následujícího roku, jen demonstrace byly větší. Veřejná bezpečnost při nich zadržela 229 osob. Běh událostí ale už nebylo možné zadržet, protesty se dále stupňovaly a vyvrcholily v listopadu 1989.
Jak je patrné, 28. říjen hrál v novodobých českých dějinách důležitou roli. Ačkoliv se jeho obsah v průběhu doby proměňoval podle aktuálních vládnoucích režimů, je důležitou součástí novodobé české státnosti.Vrostl tak hluboce do duše národa, že jeho příslušníci si jej nejosobněji připomínali právě v momentech, kdy jejich svoboda byla ohrožena.
Autorem článku je František Štambera z Oddělení novodobých českých dějin Národního muzea.
http://www.esbirky.cz/predmet/3479105?sessionKey=c5433dada0ff84f49d7f6a709946dce9
http://www.esbirky.cz/predmet/3483119?sessionKey=e0aad43b5752f48778cf439584d739f1
( vše z viz.: http://muzeum3000.nm.cz/nejnovejsi/pamatujete-na-den-znarodneni-promeny-28-rijna)
P.S.: Mimo perexu jsem užil článek (vč. fota pohlednice) z viz. odkaz, vč. odkazů na zvuk. záznamy. Video pak z Youtube. S užitým článek se plně ztotožńuji a proto jsem se vědomě vyhnul dalším, z mého pohledu zbytečným komentářům. Dále pak žádám případné diskutující, aby se vyhnuli jakýmkoli impertinencím, či OT, jak vůči obsahu mnou užitého článku, tak i vůči mé osobě. Pokud to kdokoli nemíní respektovat, užiji svého práva coby autora tohoto blogu. Článek se týká především uvedeného data, jež je zcela pochopitelně dodnes datem významným v dějinách nejen naší vlasti, ale i v dějinách Evropy i světa ve XX. století. S díky za pochopení. J.A.J.
Jiří Jiroudek
To ticho až k zešílení
Jo! BYLO! Sice i tamtamy něco šeptaly. Ale.. Dokonce prej i kteréhosi, snad prej i Varla, věřte / nevěřte, snad i na dva dny (nastojte!), TO ,,UMLČELO“
Jiří Jiroudek
Ticho léčí
Jistě, že i léčí. Jaképak o tom řeči. Ač kdejaký skřet až řve i o tom, že už i to ticho, je třeba umlčet. Však i tichou bolest lze jistě vykřičet.
Jiří Jiroudek
Abonenti nejen na ,,linkách“ A.I., alébrž i sociál/asociál sítí
Kam ten svět se řítí? Laik žasne, odborník se se diví. A není divu, že mnozí na to až civí. Co s tím? Kýho výra! Snad neskončí to v riti.
Jiří Jiroudek
Na tragickej život já sem pes !!!
Dnes až klasická hláška z TV seriálu. Někdo by jí mohl brát za až cynickou. Dtto např. i pořekadlo ,,co tě nezabije, to tě posílí“. Jak kým a proč, to je jistě individuální. Jak si to kdo dá do jakých souvislostí.
Jiří Jiroudek
Ještě jednou přes
Pamětníci vzpomenou, že říkávalo se tak, někdy i s dodatkem ,,prosím“, např.v pražských tramvajích průvodčím, kteří prodávali a ,,štípali“ pasažérům lístky. Možná trošku uniklo, že letos si to ,,přes“ dáme všichni.!
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
VIDEO: Kdo nejlíp vříská? Soutěž v imitaci racků vyhrál malý chlapec
Devítiletý Cooper Wallace z britského Chesterfieldu v neděli vyhrál čtvrté mistrovství Evropy v...
Ukrajinci se snaží před bojem utéct do Rumunska, v řece mnozí najdou smrt
Tisíce Ukrajinců se od počátku ruské invaze pokusily překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem ve...
Mohly by hlídat tisíce dětí. Většině z dětských skupin ale stát nedá peníze
Premium Míst pro děti ve školkách je zoufalý nedostatek. Státu se pro letošek přihlásilo 180 lidí z...
Izraelský ministr Ben Gvir měl nehodu, auto po nárazu skončilo na střeše
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir měl autonehodu ve městě Ramla ve středu země....
Nabízím k prodeji světlý byt 1+kk, 36m2 s terasou 4,5m2
Na Horizontu, Králův Dvůr, okres Beroun
3 850 000 Kč
- Počet článků 628
- Celková karma 12,57
- Průměrná čtenost 511x