Jalta – 70 let
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Setkání hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie (Roosevelta, Churchilla a Stalina) během druhé světové války, které se konalo mezi 4. a 11. únorem 1945. Setkání mělo krycí název Argonaut a hlavními otázkami projednávanými byl vztah Spojenců k Německu a Francii, opět se projednávala polská otázka a také vznik Organizace spojených národů. Toto setkání zástupců tří mocností se konalo v bývalém carském Livadijském paláci v Jaltě, nejznámějším letovisku Krymu. Jejím výsledkem byly tyto závěry:
Byla podepsána tzv. Deklarace o svobodné Evropě, ve které se USA, SSSR a Velká Británie zavázaly nechat na osvobozených evropských územích proběhnout demokratické volby. Zároveň se mocnosti zavázaly pomáhat národům osvobozeným od nacistů řešit demokraticky jejich politické a hospodářské problémy.
Jako místo konference, kde měla být založena celosvětová organizace spojených národů, bylo navrženo San Francisco a konference se měla konat v dubnu 1945. Již v Jaltě se diskutovalo o struktuře navrhované organizace a dohodlo se na existenci Rady bezpečnosti. USA a Velká Británie se oproti původnímu Stalinovu požadavku na samostatný hlas každé svazové republiky, shodly na podpoře samostatného hlasu Ukrajiny a Běloruska.
Byla dohodnuta demilitarizace a odzbrojení Německa. Země měla být, na rozdíl od původního spojeneckého plánu, který počítal s rozdělením země na několik samostatných států, rozdělena do čtyř zón, které by byly spravovány Spojenými státy, SSSR a Velkou Británií. Poslední zóna byla na britský nátlak vymezena Francii, která tím získala i místo v Kontrolní komisi.
Východní část Německa měla připadnout Polsku a Sovětskému svazu. Obyvatelstvo německé národnosti (cca 15 milionů) mělo být z těchto území odsunuto na západ.
Dále se státníci shodli na reparacích, které mělo Německo platit jako náhradu za ztráty způsobené válkou. Část reparací měla být uhrazena formou zboží (také strojů, lodí, akcií v německých společnostech). USA a SSSR se shodli na celkové sumě 22 miliard dolarů, z čehož mělo 50 % připadnout Sovětům. Britové byli přesvědčeni, že konečnou sumu bude možno stanovit až po ukončení válečných operací, proto měl být sovětsko-americký návrh předložen Reparační komisi.
Nedošlo ke shodě o válečných zločinech a řešení tohoto problému bylo odloženo.
V Polsku měla vzniknout demokratická prozatímní vláda, ve které by měl zastoupení i nekomunistický odboj a zástupci londýnské exilové vlády. Toto rozhodnutí bylo porážkou Britů a Američanů, protože prakticky znamenalo jen doplnění loutkové lublinské vlády, řízené z Kremlu. Původní požadavek o odvolání této lublinské vlády, se u Stalina nepodařilo prosadit.
V Jugoslávii byla podpořena dohoda mezi Titem a Šubašićem, která měla přiblížit komunistickou a exilovou vládu.
Sověti souhlasili vyhlásit válku Japonsku nejpozději do tří měsíců. Měli za to získat Sachalin a ostrovy jemu přilehlé, Kurilské ostrovy, dále nájem přístavu Port Arthur, výsadní práva v přístavu Dairen a mimořádná práva v užívání Východočínské a Jihomandžuské železnice.
Rozhodnutí o italsko-jugoslávské a italsko-rakouské hranici bylo odloženo stejně tak jako rozhodnutí ohledně Jugoslávsko-bulharských vztahů, Rumunska, Íránu a montreuxské konvenci.
Část dohod byla tajná, např. se samostatným zastoupením Ukrajiny a Běloruska v OSN se veřejnost seznámila až na konci války, Dohoda tří velmocí o otázkách Dálného východu byla zveřejněna až v roce 1946 a dokonce i Truman, v době Jalty Rooseveltův viceprezident, se o její existenci dozvěděl až po nástupu do úřadu. (z Wikipedie, vč. foto)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Není cílem tohoto článku vyvolávat jakékoli reminiscence, či paralely k současnosti. Atˇuž způsobem ,,co by bylo, kdyby“, či kdo co měl, musel, nesměl, atp. Stejně tak i ve vztahu k dnešku, současným děním a událostem. Takovéto náhledy mohou být často velice zavádějící, i účelově zneužitelné. Autorovi tohoto článku šlo především o připomenutí tohoto výročí, jako nedílné významné součásti dějin XX. století. J.A.J.
11.2.15 George Anthony
Jiří Jiroudek
To ticho až k zešílení
Jo! BYLO! Sice i tamtamy něco šeptaly. Ale.. Dokonce prej i kteréhosi, snad prej i Varla, věřte / nevěřte, snad i na dva dny (nastojte!), TO ,,UMLČELO“
Jiří Jiroudek
Ticho léčí
Jistě, že i léčí. Jaképak o tom řeči. Ač kdejaký skřet až řve i o tom, že už i to ticho, je třeba umlčet. Však i tichou bolest lze jistě vykřičet.
Jiří Jiroudek
Abonenti nejen na ,,linkách“ A.I., alébrž i sociál/asociál sítí
Kam ten svět se řítí? Laik žasne, odborník se se diví. A není divu, že mnozí na to až civí. Co s tím? Kýho výra! Snad neskončí to v riti.
Jiří Jiroudek
Na tragickej život já sem pes !!!
Dnes až klasická hláška z TV seriálu. Někdo by jí mohl brát za až cynickou. Dtto např. i pořekadlo ,,co tě nezabije, to tě posílí“. Jak kým a proč, to je jistě individuální. Jak si to kdo dá do jakých souvislostí.
Jiří Jiroudek
Ještě jednou přes
Pamětníci vzpomenou, že říkávalo se tak, někdy i s dodatkem ,,prosím“, např.v pražských tramvajích průvodčím, kteří prodávali a ,,štípali“ pasažérům lístky. Možná trošku uniklo, že letos si to ,,přes“ dáme všichni.!
Jiří Jiroudek
Hlavně zdraví!
TAK. To přeje se. I dnes. A také štěstí. Obého přehršli nejméně. Jo, přehršle. Totˇ nejméně je sedmina habaděje. Atˇ se děje, co se děje.Vždytˇ nejen přát lze. Leccos lze i naslibovat. Slibem nezarmoutíš.Tedy, prej.
Jiří Jiroudek
Stala se chyba
No, chyba. Ne, že by furt, ale ńáká, to, to určitě. A kdyby náhodou ne, dycky se něco najde. A leccos je až možný, i když nemožným zdáti se může, Jako tomu děvčeti, co se divilo, že je v jináči, když s nikým nic nemělo.
Jiří Jiroudek
Takový malý chcimírový vzpomínkování vánoční.
Čas, ten letí. A děti dávno zas maj svoje děti. A ty, zas maj svoje děti. A ty ...Tak ten čas běží. As od nepamněti. Tak občas zapálím si dýmku. Třeba i pro vzpomínku.
Jiří Jiroudek
Vánoční ,,nocturné“
Kluk s děvčetem se dohodli, že spolu ,,,vyrazí si“ na půlnoční. I v Praze tehdy ležel, ba i padal, sníh. Když dnes na to kluk vzpomíná, tak něco nostalgie v tom je. Ale i úsměv, a obé snad není hřích.A jistě nejen o Vánocích.
Jiří Jiroudek
Vánoce?
Co bys chtěl táto pod stromeček?Tak zeptal se mě i před lety i můj syn. A co já to nato? Inu coby. Tak koho nepotěšilo by, když zeptá se syn, co bys chtěl táto. Jak odpovědět na to? A při tom neranit ...
Jiří Jiroudek
Dokážeš-li myslet …
... na jeden rok dopředu, stań se zemědělcem. Pokud na deset let, stań se starostou. Pokud na sto let, stań se učitelem. Tolik jedno prastaré přísloví(citát). Dnes jsme dále. Asi až dle jednoho z Murphyho ,,pravidel“. Tohoto:
Jiří Jiroudek
Táhněte do háje!
Zas je prej kdeco v čudu. Kde čud je, to nevím. Ale i kdybych věděl, tak tam stejně nepudu. Leccos bylo leckde, třeba v letech šakalích, ba více i před nimi. Ale i po nich. Kdo to vše opravdu zažil, těžko by po nich vzdych.
Jiří Jiroudek
,,Vy nás tedˇ budete věšet!“
Vzpomínka nejen na dny, kdy se to u nás konečně,,hlo“. Ač na věšení nedošlo. Naštěstí. A tomu ,,zabránil" i tzv. samet. Nejednou dobrý materiál. Třeba i na oponu, ale i na rubáš. A co dnes si dáš? Polívku, ajntopf, anebo guláš?
Jiří Jiroudek
Jen jedno ,,nějaké“ datum. 28.10.
Státní svátek. Svátek, týkající se nejen naší historie. Svátek ctěný i nectěný. Trošku i až panychida za stát, který již neexistuje, ač má i svou kontinuitu. Stále jí má. Historicky, ale i generačně.
Jiří Jiroudek
Pocity?
Potkat se s nimi lze. Stejně, jak Jackyla, i Hayda. Vždy stále tentýž to je. A stále stejně pajdá. Je jistě v něm i něco Doryana Graye.. Jsou , asi, nejspíš, ze stejnýho kraje. Asi že z předpeklí, a zároveň i z ráje.
Jiří Jiroudek
Já, přinejmenším na blogu, su King . (Remake)
Sem tam někomu neznámého autora tiché vyznání blogerské z ,,pultu krámu" nejen jeho, kde tovaru snad dokonce i vlastnohlavně vytvořeného v nabídce jesti v chodech i dvakrátedenních na výběr. Takže dobrou chutˇ
Jiří Jiroudek
Tak co si dáme ? Co bylo včera? A co bude dnes. A zítra?
Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní, neb nikdy nikdo neví, co se může státi. Pěli kdys o tom i V+W. Obdobně vyjadřovali se i jiní. Včetně mojí máti. I kdo co dal, a co vzal. Či bude muset dáti?
Jiří Jiroudek
Zpravodajství, komentáře? I cosi o hmyzácích, čunících a přežvýkavcích.
Zpravodajství, komentáře? Dnes a denně plynou. Občas možno brát je s úsměvem. Nejednou však slynou až jedovatou slinou. Každého kde čím sytí. Lehce uvíznout dá se v jejich síti.
Jiří Jiroudek
Pravda ve víně
Nejni pravda jako pravda. Může mít i různé zdroje. Ba i prameny. I ve víně lze jí prý hledat. Ač i břicha, ba i hlavy bol pak může nastat. Holt, chce to všeho s mírou. A ne jen tupě chlastat.
Jiří Jiroudek
Zahrajem si na vojáky
A taky na stratégy, taktiky, a vůbec válek i výzbrojí znalce. Dá se to lehce. Poslouží k tomu, a kde komu, i net. Neb ten obepíná celý svět. Rozumu skoro netřeba. Stačí k tomu, ač jak komu, mít funkční vlastní prstíky, resp.palce.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 628
- Celková karma 12,57
- Průměrná čtenost 511x