Dˇauři kontra ,,pravověrní“?

 D'aur, džaur : v islámských zemích označení nemuslimů, nevěřících v islám. Toto slovo, přesněji název, uvízlo, a asi nejen v mé paměti, již dávno, v dobách i mého mládí. Vyskytovalo se i v dobrodružných příbězích Kara ben Nemsího, známé to literární postavy z děl německého spisovatele Karla Maye. Jenže…

 Každé náboženství má společné rituály nebo bohoslužby, určité představy o světě a místě člověka v něm a většina náboženství vyžaduje i určitou morálku. Většina náboženství se chápe jako vztah k osobnímu Bohu nebo božstvům, na nichž člověk závisí a k nimž se obrací s díkem a s prosbou o ochranu. A každé náboženství lze označit za ideologii. A každá ideologie má svá zdůvodnění, užití, použití, ale i zneužití. Každá! Stejně tak ovšem i to, co se nazývá ateismem.

 Ateismus (z řeckého theos - bůh), bezbožnost, život bez Boha či bohů, se obvykle chápe v širokém smyslu jako absence víry v Boha či duchovní bytosti vůbec, neboli přesvědčení o neexistenci boha a bohů, zázraků, nadpřirozena, případně nehmotné duchovní oblasti vůbec (materialismus).

 Je nezpochybnitelné, že na všech těchto ,,základech“ vznikala i přetrvávala, i nadále více méně fungují mnohá společenství. ,,Říše“, státy, zřízení. Ovšem to vše výše uvedené také vedlo, vede a pravděpodobně stále bude vést i ke konfliktům. Mnohdy pak nikoli pouze z ,,podstaty věci“, ale často i coby zdůvodnění i nástroje pro prosazení i jiných cílů a zájmů. Jenže čích? Mých, Vašich, ,,jejich“? Nebo všech? A jak kde a jak pro koho! Rozcestí? Či ,,body zlomu“?  Ta byla vždy. A trvají stále. Tak kudy ,,ČLOVĚKU“? Totˇta otázka!

PS.: ,,něco“ . Pro odlehčení?

(část.čerpáno z Wikipedie)

        10.1.15                              George Anthony